Od Peček už uběhla nějaká doba a já totálně změnil trénink. Intervaly, tempové běhy, ANP běhy a další. Prostě jsem tělo víc připravoval na blíží se půlmaraton v červnu. Tentokrát jsem ale změnil přístup k závodu, posledně jsem ladil, teď hezky z plného tréninku. Závod byl normální součást tréninového týdne. Týden předtím nebyl vůbec jednoduchý, hodně sportu a hlavně jsem dělal terasu z obrovských těžkých dlaždic, což energii zrovna nepřidalo. Ale udělat se to muselo.
Termínově mi desítka v Pelhřimově jako test seděla a tak jsem se přihlásil. Kamarád mi řekl, že ten profil je ostřejší než v Pečkách. To mě ani nenapadlo zkoumat, prostě jsem zapomněl. A ona to byla pravda. Pečky měly +-25 výškových metrů, podle Mapy.com má Běh pro úsměv necelých 200 m převýšení. Takže žádná rovina a tak jsem přestal počítat s nějakým zlepšením času. Ale říkal jsem si, že pokusit se o umístění by nemuselo být špatné. Podle časů z minulých let by to mohlo být reálné.
Přejdu rovnou k závodu. Tentokrát jsem ho dal bez gelu s lehkou snídaní ráno. Před závodem jsem se důkladně rozhýbal, dal rozklus cca 2 km, v něm abecedu a jednu rovinku. Cítil jsem se dobře. Ještě přes startem mi do oka padlo pár běžců, kteří vypadali nebezpečně. Od pohledu hyrox závodníci, ale vystajlovaní a prostě jsem to v nich viděl. Nakonec jsem trefil nebezpečností jednoho z nich. V závodě bylo jen pár desítek běžců, takže žádné tlačenice.
Na startu jsem si stoupl hned do první lajny a čekal nervózně na výstřel. Ten zazněl a vyrazilo se. Naštěstí byli všichni rozumní a nikdo nehnal nějak přehnanou rychlostí. Tempo se stabilizovalo někde u 4:20/km a přišlo mi příjemné. Ani nevím jak a dostal jsem se do čela. Další kilometry se pak trochu tempo vystupňovalo k 4:12/km, ale stále to byla rovina. Dech jsem měl uvolněný a nohy v cajku, líbilo se mi to. Až po třetím kilometru začaly mírné kopečky a pole se dost roztrhalo. Na 4. km mě předběhl nějaký klučina nesoucí si mobil v ruce, tož jsem si řekl, že ten půjde kdyžtak později a nechal ho lehce cuknout. A pak začaly kopce Vysočiny. Před otočkou byl v průběhu 5. km prudký kopec, tam tempo spadlo a za ní mě předběhl jeden klučina, co jsem ho na začátku tipoval a k němu ještě jeden chlápek, trochu starší než já už od pohledu. Ten po chvíli hodil do placu hlášku: „Kluci, tohle není žádnej Runzczech. Tohle je vysočina!“ Trefil to přesně, ty kopce byly neúprosné. Běžel jsem s nimi a tak nějak se točil na 3. a 4. místě. Za námi větší mezera. Jenže pak se seběhlo od otočky dolů a za 6. km začal nejhorší stoupák celé trasy. Na 500 metrech skoro kolmá stěna. Na kusu jsem přešel dokonce do chůze a 2. a 3. místo mi cuklo asi na 100 až 150 metrů. Pak se pokračovalo dolů, vpravo výhled na včelařskou farmu a spousta krásných výhledů. Kluci přede mnou asi 150 metrů a spolupracovali spolu. Nevzdal jsem to a řekl si, že tohle musím urvat. Kousl jsem se a dupal. Na sedmém a půltém kilometru jsem doběhl třetího, typana co hlásil o Runczechu, a předběhl ho. On to psychicky nedal a vzdal to. Slyšel jsem ho, jak zpomalil a někomu tam říkal, že to balí. Kopce stále byly, nahoru a dolů a já ho trvhl ve stoupání. Druhý byl přede mnou, neustále se otáčel a během dalšího kilometru jsem ho měl. Pověsil se za mě, nadával, že už nemůže, jeho dech byl šílený, ale byl jako klíště. Zbývalo 1500 metrů do cíle a první byl před námi. 500 metrů před cílem při přebíhání poslední silnice se mi podařilo ho doběhnout a tam jsem udělal taktickou chybu. Já ho začal okamžitě předbíhat! Místo zavěšení za něj jsem šel dopředu a zkusil to. Byl to pro něj totální šok. Doslova se lekl, až v něm cuklo. Ten určitě nikoho nečekal. A začala řežba na posledních 300 metrech. Ještě 100 metrů před cílem jsem držel druhou příčku, ale pak zvítězilo mládí, kluci natáhli nohy (měli je krapet delší :D) a já nakonec skončil třetí. Bedna!
Měl jsem neskutečnou radost, věděl jsem, že lépe by to nešlo. První byl 3 vteřiny přede mnou a druhý jednu vteřinu! To je jako doběhnout najednou na téhle úrovni. Čas byl 44:15, pomalejší než v Pečkách, ale zase převýšení bylo podle hodinek 192 metrů do plusu. To je úplně jiná obtížnost trati. Tempo průměrné 4:24/km na takovém profilu?! Spokojenost největší! Co bylo taky hezké, že průměrná tepovka byla 179, nižší než posledně. Maximálka se mi potvrdila na 188 tepech. |
| Fakt jsem měl radost! |
Komentáře
Okomentovat