Hledání tempa

Od Peček už uběhla nějaká doba a já totálně změnil trénink. Intervaly, tempové běhy, ANP běhy a další. Prostě jsem tělo víc připravoval na blíží se půlmaraton v červnu. Tentokrát jsem ale změnil přístup k závodu, posledně jsem ladil, teď hezky z plného tréninku. Závod byl normální součást tréninového týdne. Týden předtím nebyl vůbec jednoduchý, hodně sportu a hlavně jsem dělal terasu z obrovských těžkých dlaždic, což energii zrovna nepřidalo. Ale udělat se to muselo. Termínově mi desítka v Pelhřimově jako test seděla a tak jsem se přihlásil. Kamarád mi řekl, že ten profil je ostřejší než v Pečkách. To mě ani nenapadlo zkoumat, prostě jsem zapomněl. A ona to byla pravda. Pečky měly +-25 výškových metrů, podle Mapy.com má Běh pro úsměv necelých 200 m převýšení. Takže žádná rovina a tak jsem přestal počítat s nějakým zlepšením času. Ale říkal jsem si, že pokusit se o umístění by nemuselo být špatné. Podle časů z minulých let by to mohlo být reálné. Přejdu rovnou k závodu. Tentokrát jsem h...

Je to opravdu tak, zkontroloval jsem to a naposledy jsem byl na závodě 2. dubna 2018. I tehdy se jednalo o závod po běžecké vynucené pauze (téměř roční) a nedopadl vůbec slavně. Pamatuji si, že po doběhu mi velmi dlouho trvalo se rozdýchat a přišlo mi, že mé tělo má infarktový stav. Podobným pocitům v cíli jsem se chtěl tentokrát jednoznačně vyhnout. Upřímně, ani jsem je neočekával. Přeci jen už nějakou dobu se opět věnuji strukturovanému tréninku a mé tělo si jakž takž na vyšší intenzitu zvyklo. Pamatuji, že tenkrát to bylo jako poprvé, mé tělo nebylo na závod vůbec připravené a má účast byla takříkajíc impulzivní. O průběhu mého tréninku, hlavně tempových a intervalových trénincích, jsem psal v posledním příspěvku. De facto žádný nešel podle plánu a já vůbec netušil co od mé účasti čekat. Na začátku přípravy se mi mozek upínal k 39 minutám, v průběhu jsem chtěl něco mezi 40-41 minutami, ale po všech těch trénincích jsem si netroufl odhadnout jak závod dopadne. Co jsem zde nikde nepsa...