Jednou běžec...

Dlouhé roky jsem na nohy běžecké boty neobul. Dokonce ani pohled mi na ně nepadl. Běžecké oblečení bylo uložené v krabici a boty někde hluboko ve skříni. Je to k nevíře, ale běh mi nechyběl. Ani hlavě, ani tělu. Předtím něco nepředstavitelného, pak to přišlo a s tím i absolutní smíření se situací. Najednou jsem neběhal...

 

Už je to přes 8 let, kdy mé tělo podstupovalo naposledy systematický běžecký trénink. Před lety mi mé tělo razantně řeklo, že běhu bylo dost a potřebuje se opravit a zregenerovat. Já ho poslechl. Kdo taky jsem, abych mu poroučel, že? Ze dne na den byl s běháním konec. Po skoro 10 letech, kdy se celý můj život točil okolo běhu, totální konec.

 

Jenže jak už nadpis vypovídá, kdo jednou byl běžcem, běh mu v srdci zůstane. I když byly veškeré mé koníčky a sportovní zaměření naprosto odlišné, jedno zůstalo, nepřestal jsem sledovat dění v běžeckém světě. Život běžců, výkony, závody, influenceři propagující běh (v minulosti jsem ho blogem a na sociálních sítích taktéž propagoval), podcasty, běžecké blogy kamarádů z minulosti... To vše mě neustále udržovalo alespoň trochu v běžeckém světě. Pokaždé, když jsem viděl, že někdo zaběhl hezký výkon nebo si běh prostě užíval, říkal jsem si: Co by bylo, kdybych s během neskončil? Kde bych dnes mohl být?

 

Neříkám, že jsem si čas od času nešel zaběhat, ale vždy proběhlo pár běhů, po nich jsem třeba přesedlal na kolo a k pobíhání se vrátil až za nějakou dobu. Spíš jen takové čištění hlavy. O tréninku se vůbec nedalo mluvit, nebo že bych u běhu zůstal. Ale nedávno jsem si zase jednou dělal vnitřní introspekci a došlo mi, že bych se k běhu mohl zase vrátit a zkusit na něco natrénovat. Život mám vyřešený, takže s jistotou vím, že nebudu od ničeho utíkat nebo si během řešit problémy.

 

Býval jsem celkem dobrým výkonnostním běžce a myslel si o sobě, že vím o běhu dost. Nemohl jsem se ale více mýlit. Při zpětném pohledu a po analýze mých běžeckých deníků mi vyšel úplně jiný výsledek. Dělal jsem jednu chybu za druhou a vlastně všechno bylo úplně špatně. Ale o tom si povíme v jiném příspěvku.

 

Za těch pár let, kdy jsem se nevěnoval informacím o tréninku a běhu vůbec, se přístup k informacím zcela změnil. Najednou je plný internet nejnovějších poznatků, tréninkových plánů, tipů trenérů, techniky běhu, výživových doporučení, regenerace a vůbec všeho s během a obecně sportem spojeným. Korunu tomu daly moderní technologie a nástroje, třeba umělá inteligence typu ChatGPT nebo Gemini. S jejich pomocí se toho dá o běhu dozvědět neskutečně a já se rozhodl všechny tyto informace při mém návratu používat. Najednou se možnosti odkud čerpat informace změnily z knih a maximálně online diskuzního fóra doslova na celý svět. Před pár lety tolik informací na internetu prostě nebylo.

 

Tento blog bude o mém návratu a jak při něm využívám moderní technologie. O čem ale bude hlavně a co zde určitě můžete čekat? Bude o radosti z běhu. Protože kdykoliv si obuji běžecké boty a vyběhnu, tak si užívám neskutečný pocit radosti z pohybu, stejně jako před lety.

 

Zakončil bych jednoduchou pravdou: „Jednou běžec, vždycky běžec!“